Random [10]

Jako na jeden z mála víkendů jsem na tenhle měla plány. Bohužel, jak už to tak bývá, se prostě musí něco posrat jakmile si něco naplánujete a fakt se na to těšíte. Pro mně se to stává už jakousi klasikou.

Proto jsem celý víkend zůstala u svých oblíbených knížek a filmů. Ne že by si bylo na co stěžovat, to vůbec, ale když už jsem teda dlouho nikde nebyla a navíc jsem v týdnu měla narozeniny, tak jsem je chtěla alespoň oslavit. Bohužel, přemohla mě horečka. Tak snad příští víkend ...

Sex and the City

Ráda bych Vám představila seriál, který všichni jistě znáte. Ale tak, jak ho "vidím" já.

Tak jo, Sex ve městě je můj nejoblíbenější seriál ještě s pár dalšími, ale o tom třeba příště. ^^

Sama si myslím, že tenhle seriál je asi spíš pro dámskou populaci. Tím samozřejmě nechci říct, že chlapi by se na něj dívat nemohli. Mohli, ale pokud by se tak stalo, pravděpodobně by ho nepochopili. Zkrátka ... je to přesně typ seriálu, na který se můžu dívat znovu a znovu a pokaždé tam objevím něco nového. Pořád tam budou luxusní botičky, spousta chlapů a spousta sexu. Hlavní hrdinky říkají nahlas to, co si myslí snad většina žen, protože jde o poznatky získané praxí. Rozhodně ale nejde o to, udělat z chlapů úplný kretény. Stejně tak si myslím, že tolik zmiňovaného feminismu zde také není.

Carrie, Samantha, Miranda a Charlotte. Každá je jiná, přesto každá je něčím zvláštní a výjmečná. Název je sice trochu zavádějící vzhledem k tomu, že Charlotte je víceméně puritánka, Carrie pořád něco řeší a Miranda ... no je prostě Miranda. Jedinou záchranou pákou názvu je tedy Samantha, jejíž postava byla napsána a hlavně zahrána tak brilantně, že ikdyž spí s kýmkoliv, kdykoliv a kdekoliv, nebudete ji odsuzovat, nýbrž obdivovat. Přesnější název by možná byl "Samantha a sex s celým městem". Z vedlejších postav mě nejvíce zaujal Anthony Marentino. Každá jeho hláška je úžasná a sršící vtipem.

A jaká je vaše oblíbená postava?

Stáváme se plnohodnotnou bytostí teprve poté, co nás někdo začne milovat? A může naopak žena, která se považuje za emancipovanou, vůbec zůstat v domácnosti? Chci říct, nezáleží na tom, jestli žijete na Manhattanu nebo v malém městě na opačném konci světa, jestli kupujete boty u Manola Blahnika, nebo u Bati, seriál Sex ve městě totiž přesně ví, po čem ženy touží.

MESS

 

Zmatek .... to je pojem, který si můžete každý přebrat po svém. Třeba já ho mám momentálně jak v pokoji, tak v hlavě. 

Protože moje třída odjela na lyžák a zbylo nás ve třídě asi tak 7, proč bych si neudělala trošku delší víkend a nezůstala doma. Krásně a hlavně dlouho jsem se vyspala, a každý den jsem si dělala výbornou snídani, což je něco, co v jiný den nikdy nestíhám. A hlavně jsem si v klidu vypila kafe. <3

Jinak jsem nic moc nedělala, což jsem i původně měla v plánu. Ale v pátek, kdy normální lidi chodí kalit a následně všechno poblijí, jsem se rozhodla, že si uklidím v pokoji. Což je první náznak toho, že se se mnou něco děje. Bohužel jsem s tím moc nepokročila a zasekla se ve fázi "není kam šlápnout" a pokračování je v nedohlednu. Určitě znáte takový ten pocit, kdy se pro něco nadchnete, jste skálopevně přesvědčeni, že to prostě musíte a chcete udělat a jakýmsi záhadným způsobem to prostě nedotáhnete do konce ... ? 

Další nesnesitelná věc je ta, kdy máte hodně času pro sebe, tudíž hodně přemýšlíte. Přemýšlíte o všem a následně se zaobíráte tím, proč to tak vlastně je a proč to není jinak. Na druhou stranu je fajn mít nějaký ten čas pro sebe. Můžete si doma chodit jen ve spodním prádle a oblíbeném XXL tričku aniž by na vás někdo divně koukal, s "messy bun" na hlavě, lakovat si nehty, konečně mít čas na oblíbenou knížku nebo navštěvovat ledničku každých 30 minut. ^^

Prom no.2

Je pravdou, že od již zmiňovaného maturáku jsem čekala trošku něco víc, ale i tak jsem si to užila. ^^

Prom

Takovéhle akce, kam se můžete obléct výstředně, ale zároveň elegantně mně strašně baví. I když je jich BOHUŽEL docela málo.

Přemýšlela jsem tedy, co na sebe. Váhala jsem nad tím, zda si koupit nové šaty, ale pak jsem si řekla, že kvůli jednomu večeru se to nevyplatí. Proto mě napadlo, proč si "nepotunit" svoje staré. Mám jedny "little black dress", kterými nikdy neudělám chybu, proto jsem se rozhodla pro ty. Od kamarádky, která je neuvěřitelně šikovná, jsem si nechala zhotovit nášivky dle vlastního výběru a mohla jsem začít. Easy.

Asi jako každé ženské, tak ani mě nedalo a vydala jsem se do obchodů po slevách, abych si k šatům vybrala vhodně doplňky (ano, doma mám strašně málo kabelek, no) :D Můžu říct, že jsem měla neuvěřitelné štěstí, protože narazit na kabelku (kterou už strašně dlouho obdivuji za výlohou) o polovinu levnější a hned na to druhý den na boty, které měli už jen v mojí velikosti, poslední a ještě za 150,- .... co na to říct .... v pohodě. :D

Queen of Hearts (makeup)

Vzhledem k blížícímu se sobotnímu maturáku jsem už "taknějak" přemýšlela co se sebou udělám. Co na sebe vím už asi měsíc dopředu (znáte to, když se na něco hodně těšíte, hrotíte to už jakou dobu dopředu, hehe) :D Takže jsem spíše přemýšlela o makeupu. Měla jsem tři varianty. Všechny byly fajn, takže se mi docela těžko rozhodovalo. Nakonec jsem ale usoudila, že sytě červená rtěnka v kombinaci s masivním zlatým řetízkem a černými mini by vypadala poněkud přehnaně, proto pořád váhám nad dalšími dvěmi variantami, které se od sebe ale zase tak moc neliší. Inspiraci jsem našla v aktuálním Cosmopolitanu.

No nic. Zpět k prvně zmiňovanému looku.

 

Nic složitého a časově náročného. Pokud máte už nějakou tu zkušenost s linkami, tak vám pravděpodobně zabere větší část práce pusa. Nebo alespoň tak jsem to měla já. Makeup jsem použila ten, který používám každý den a ke všem příležitostem, čili make-up Rimmel London Stay Matte. 

Oční linky používám jedině gelové. A konečně přichází řada na mojí milovanou, bohužel ne moc používanou rtěnku od Rimmel doplněnou jakousi tužkou na rty asi za 29,-Kč a vážně si už nevzpomínám odkud jí vlastně mám. :D 

 

Goodbye January, Hello February

Na situace, kdy je alespoň jedna věc špatně jsem si zvykla. Už jsem si tak nějak osvojila dny, kdy se alespoň jedna věc prostě musí posrat a tím pádem pak i většinou úplně dosrat den. Classic.

Ovšem LEDEN byl ve znamení toho, že bylo špatně snad úplně všechno. Začalo to někdy ve čtvrtině ledna, s nástupem do školy. Od té doby jsem se jenom vezla. Ve škole jsem začala mít problémy s učiteli (abych byla přesná, se dvěma) a ne, vážně to není tím, že bych na ně byla drzá a schválně je provokovala, jak tvrdí máma. Další, nesnesitelný pocit, kdy musíte denně obývat ústav s lidmi, kteří vám jsou nadmíru nesympatičtí a myšlením jsou úplně jinde (ano, myslím níže) také není zrovna pozitivní věc. Doma to taky moc nebylo jak by mělo a zbytek už byly jen maličkosti, které díky špatné náladě i tak dokázaly ještě víc znepříjemnit den. Například -4189284894828554 °C, jo, to dokáže fakt nasrat pokud nejste zrovna milovník zimy. Jako já.

Pak ve volbách vyhrál Zeman. Nic zásadního, až na to, že člověk, který vypadá jako ovar, hlásí lidi a chlastá, reprezentuje Českou Republiku. Not bad. Co mě sralo ale mnohem víc bylo to, že od té chvíle se lidi nejspíš zbláznili, protože to, co vypouštěli ze svých úst mě nejednou překvapilo. Bohužel nemůžu říct, že mile. Naštěstí už to víceméně pominulo. Díkybože.

Také bych ráda napsala o pozitivních věcech, ale bohužel, žádné nebyly. Vlastně ... až na jednu. Ve škole, máme koncem roku absolvovat čtrnáctidenní praxi. Jako vždy platí pravidlo "Udělej si sám." takže praxi si musím zařídit sama. Samozřejmě i to nejprve patřilo k věcem špatným, protože hledat vhodnou a neobsazenou praxi ve svém okolí je jako hledat jehlu v kupce sena. Zkrátka, je to nemožné. Proto mě neskutečně potěšilo, když mi spolužačka (a ano i kamarádka, jedna ze dvou z celé třídy) nabídla, že se zeptá na stáž v ELLE, kde pracuje její teta. (milion srdíček)

Takže takhle nějak vypadal můj první měsíc nového roku. Když si to zpětně přečtu, napadají mě jen slova jako shit, fuck, motherfucker a zase shit. Nezbývá jen tedy doufat v lepší dny, měsíce a roky.